Zkušenosti s dulou

Tereza a její manžel Tomáš se společně rozhodli, že by se v jejich vztahu rádi posunuli dál a stali se rodiči. Začali se tak snažit o miminko. Tereza přestala brát pilulky a začala sledovat svůj menstruační cyklus. Jednou v noci pak musela jet dokonce na pohotovost s bolestmi, o kterých se domnívala, že souvisejí se syndromem polycystických vaječníků (PCOS). O několik hodin později se ale dozvěděla, že čeká své první dítě. Vzpomíná si, že zprávu přijala se smíšenými pocity vzrušení a nejistoty. I když byla šťastná, že se jí podařilo otěhotnět tak rychle, bolesti pociťovala nadále. Po několika týdnech, kdy bolesti neustupovaly vyhledat odborníky. Ty jí navrhli, aby vyhledala pomoc duly – profesionálky, jejíž úlohou je doprovázet těhotnou ženu během těhotenství, porodu a během poporodního období.

To byl klíč k tomu, aby se Tereza cítila lépe sama se sebou a v nové fázi, kterou procházela, a byla to také zásadní součást celého procesu, od těhotenství a porodu až po období po porodu. „Nebyla jsem zvyklá být konfrontována s vlastní slabostí, což mi bránilo proniknout k jádru toho, co mě trápilo a znepokojovalo, zejména v případě něčeho tak soukromého a citlivého, jako je těhotenství. Během celé této cesty jsem se naučila, že těhotenství je obrovský proces sebepoznání. Musíme rekonstruovat sami sebe a své vlastní předsudky, abychom se znovu postavili na nohy a byli silnější a lépe připraveni přivítat nový život, který přivádíme na svět,“ vypráví. Po prvních konzultacích s dulou Tereziny bolesti zmizely. Od té chvíle začala mít aktivnější těhotenství, začala cvičit s osobním trenérem a celkově se cítila mnohem lépe. S dulou mluvila každých čtrnáct dní, takže si mohla vyjasnit všechny pochybnosti, které se objevily, a vždy se jí mohla svěřila s tím, co ji právě nejvíce znepokojovalo. Po této zkušenosti Tereza věděla, že chce, aby ji dula provázela těhotenstvím po celou dobu.

Marta naproti tomu ani přesně nevěděla, v čem spočívá role těchto odbornic. Se svou dulou se seznámila na předporodním soustředění pro páry, jehož se zúčastnila se svým manželem Petrem. Právě tam si manželé uvědomili, že má smysl mít po svém boku někoho, kdo má více znalostí o těhotenství a porodu a zároveň má velmi lidský a emotivní pohled na věc. A od té doby u ní zůstali. „Ztotožňovali jsme se s jejím přístupem, bydlela nedaleko a v plánovaný termín porodu byla k dispozici,“ vzpomíná Marta. „Mohli jsme tedy těhotenství a porod plánovat s plným vědomím a s klidnou myslí. Především jsme chtěli být dobře informováni a znát svá práva. Porodnické násilí bylo něco, co mi nedalo spát. V okruhu mé blízké rodiny a přátel byly porody synonymem hrůzostrašných historek.“ Dula Martu doprovázela po celou dobu porodu. Jediným důvodem, proč nemohla být na porodním sále, bylo to, že Marta potřebovala po 42. týdnu císařský řez, a u toho směl být jako doprovod přítomen pouze jeden člověk. Nicméně dula byla neustále přítomna na klinice, kde se Martě dcerka Luz narodila, a opustila rodinu teprve v okamžiku, kdy byli všichni tři společně na pokoji.

Tereza také nemohla mít dulu po svém boku na porodním sále. Dorazila ale hned za svítání, jakmile porod začal, a zůstala s Terezou a jejím manželem, dokud neodjeli na kliniku, kde Tereza porodila svou dceru Amélii. Porodní plán vypracovaný s pomocí duly byl dodržen do posledního detailu a dítě se narodilo ještě téhož dne. Pro Terezu se porod, kterého se před setkáním s dulou tolik obávala, stal jedním z nejintenzivnějších a nejjedinečnějších zážitků v jejím životě. A to natolik, že už když opouštěla porodní sál, prohlašovala, že je připravena mít další dítě. Dula jí byla stále nablízku i po těhotenství, aby jí pomohla zvládnout šok z prvních dnů doma, přizpůsobit se nové rodinné realitě, a dokonce i zvládnout kojení. 

Také Marta využila pomoci v poporodním období a tato podpora v průběhu celého počátečního období mateřství v ní zanechala trvalý dojem. „Tyto měsíce jsou směsicí různých emocí, klidu, bezpečí a lásky a dula tím vším prochází se stejnou intenzitou, cítí stejné vzrušení v každé fázi a při každém novém úspěchu a objevu. Její uklidňující přítomnost a pohotovost jsou nezbytné pro zmírnění pochybností a obav, které na nás neustále odněkud vyskakují.“

Ani Tereza nepochybuje: při dalším těhotenství se bude opět spoléhat na svou dulu a doporučuje ji všem svým kamarádkám. „Všem našim těhotným kamarádkám (i těm, co se otěhotnět teprve chystají) doporučujeme, aby vyhledaly služby duly. Byla to bezpochyby jedna z nejlepších investic, které jsme kdy udělali. Proměnila těhotenství a porod, které jsou obvykle vnímány jako čas obrovského fyzického nepohodlí a emocionálního stresu, v to nejkrásnější období našeho života. Nikdy jsem se necítila tak dobře, tak silná, tak klidná, a tak dobře zaopatřená. Celá ta zkušenost byla transformující, posilující a jedinečná.“