Poklady ukryté v mateřském mléce

Tou nejlepší věcí, kterou můžete svému miminku do života darovat, je kojení nejméně do ukončeného 6. měsíce věku. Mateřské mléko obsahuje všechny živiny a látky, které jsou nezbytné pro zdravý růst a vývoj. Kojené děti bývají navíc méně nemocné a méně často trpí na potravinové alergie. To ale není všechno, protože výhody mateřského mléka dětstvím nekončí. Ukazuje se, že lidé, kteří byli v prvních měsících života kojeni, se v dospělosti méně potýkají s takovými onemocněními jako je nadváha, obezita, cukrovka, choroby srdce a vysoký krevní tlak.

Copak to není nádherné, že jako rodiče můžete ovlivnit zdraví svého dítěte nejen nyní, ale i pro dospělost? Není pochyb, že mateřské mléko je unikátní. Jeho výzkumu se vědecké týmy Nestlé věnují již 60 let. Jedním ze skrytých tajemství mateřského mléka, které je sice známo delší dobu, ale nyní bylo znovuobjeveno, jsou oligosacharidy mateřského mléka (HMO).

Objev zvaný HMO – oligosacharidy mateřského mléka

Oligosacharidy tvoří (po laktóze a tucích) třetí1,2 největší složku mateřského mléka. Do struktury oligosacharidů vstupuje pět „kostek“, čili monosacharidů, které se – podobně jako kostky Lego – mohou různými způsoby spojovat. Významný vliv na tvorbu oligosacharidů má genetika ze strany matky.

Většina matek má gen, který zajišťuje, že jejich mateřské mléko je bohaté na oligosacharid, který se jmenuje 2´-fukosyllaktóza (zkráceně 2´-FL). Z pohledu množství je to nejdůležitější oligosacharid mateřského mléka. Z hlediska jeho vlastností je také nejlépe prozkoumaný.

Zkoumání mateřského mléka

Ochranný účinek mateřského mléka

Oligosacharidy mateřského mléka (HMO) jsou potravou pro prospěšné bakterie, které se nachází v trávicím traktu. Plní tak funkci prebiotik. Pokud jsou ve střevě v převaze prospěšné bakterie druhů Bifidobakterium a Laktobacillus, potenciální choroboplodné bakterie nemají šanci se v něm rozvíjet. Znamená to, že je dítě odolnější vůči infekcím. Snížené riziko vzniku gastrointestinálních infekcí pozorované u kojených kojenců, je spojeno se složením jejich mikrobiot, tedy vyskytujících se mikroorganismů, které kolonizují trávicí trakt, zejména s již zmíněnými druhy Bifidobakterium a Laktobacillus.

Oligosacharidy mateřského mléka v kojenecké výživě?

Vědecko-technologický pokrok umožnil výrobu některých struktur oligosacharidů mateřského mléka, a díky tomu je nyní možné přidávat tyto struktury do kojeneckých mlék. Tím se tato mléka ještě více blíží složení mateřského mléka. V nejbližší budoucnosti je možné očekávat jak další výzkum oligosacharidů mateřského mléka HMO – jejich složení, struktury, metabolismus a funkce, tak výzkum kojenecké výživy obohacené o struktury oligosacharidů mateřského mléka.

 

Zdroje: 1Zivkovic A et al. Proc Natl Acad Sci. 2010. 2 Bode L. Glycobiology. 2012.