Neznamená to ale, že byste museli dítko stranit drobným denním povinnostem v podobě ustlání postele, pomoci při nakupování či třeba procházky se zvířecím mazlíčkem. Právě tyto drobné úkony a domácí řád mu totiž napomohou uvědomit si denní režim a nástup do školy pro něj bude přirozenější. Jinak jej však zanechte jeho dětským hrám a dobrodružstvím, které podniká sám nebo s kamarády. Právě hra umožnuje předškolákovi rozvíjet jeho přirozené schopnosti, sociální dovednosti i osobnost.
CO VŠECHNO JIŽ ZVLÁDÁ
Ve srovnání s batoletem již tříleté dítě samo zvládá chůzi v nerovném terénu a daleko lépe koordinuje pohyby těla. Pokud patříte ke sportovním nadšencům, je to správná doba, kdy jej můžete začít učit jezdit na kole a vyzkoušet s ním další sportovní aktivity. Děti v tomto věku s nadšením vyzkouší vše nové a dovednosti si osvojují velmi snadno. Buďte mu především oporou a dopřejte dostatek prostoru. Důležité je poskytnout dítěti široký rozhled, aby si samo mohlo později vybrat, čemu se bude věnovat. Ambice rodičů bývají občas pro dítě stresující – dobře zvládat jazyky, hudební kroužky a k tomu vynikat například ve fotbale. Obzvláště ve chvílích, když na zvládnutí činnosti musí vynaložit veškerou energii. Výsledky přetěžování v dětství se neprojeví ihned, ale až v období dospívání, většinou v podobě psychických potíží. Mladí lidé si s nimi nejen neumí poradit, ale navíc se stydí a nechtějí se svěřit rodičům z obavy ze zklamání. Proto nechte své ratolesti, aby si dětství užili podle svých představ!
JAK SI PORADIT S VÝCHOVOU
Nehledejte zaručený recept, ale spíše se spoléhejte na vlastní pocity a instinkty. Každé dítě je jiné, proto také cesta k jeho výchově vede jinudy. Platí ale, že režim a pravidla chování odpovídající věku dítěte je nutné nastavit a trvat na nich od začátku. Všichni dobře známe situace, kdy si dítě postaví hlavu a trucuje. Zkouší tím trpělivost rodičů a pokouší se posunout stanovené hranice. Pokud budete příliš benevolentními, obrátí se jeho chování proti vám především ve chvíli nástupu do první třídy. Zde totiž již hranice posouvat nelze a „srážka“ s vyučujícími pro něj může být daleko více bolestivá. Během výbuchu vzteku se snažte na napětí mezi vámi reagovat méně nápadným způsobem, například hrou s oblíbenou hračkou.
NEEXISTUJE UNIVERZÁLNÍ NÁVOD, JAK VZDORU A VZTEKU PŘEDCHÁZET, PŘESTO MĚJTE NA PAMĚTI PÁR ZÁSAD:
- Trestání nebo výprask. Situaci s nimi nevyřešíte, spíše ještě zhoršíte. Vzdor je lepší s dítětem prožít, získá tím pocit, že ho bereme vážně. Po skončení křiku a pláče se věnujte tomu, čemu předtím. Dítě tak dostane zprávu o přijetí, ne však o výlučnosti.
- Vysvětlování a vyptávání. Rodiče se snaží dítěti často věci vysvětlovat a vyptávají se ho. Dítě ale mnohdy samo vlastním emocím nerozumí, pošlete dítě raději do pokoje s tím, ať se vrátí, až ho to přejde.
- Přerušení činnosti. Pokud je hněv výsledkem přerušení oblíbené činnosti, pak je dobré, aby dítě dopředu vědělo, co se bude dít dál a akceptovalo pravidla. Třeba vyzvednutí ze školky, odchod do kroužku nebo jiné aktivity. Pokud je možné, aby dítě započatou činnost dodělalo, dopřejte mu to, ale ne pokud dítě dopředu ví, že máte něco dalšího v plánu.
JDEME DO MATEŘSKÉ ŠKOLKY
Tři roky představují velmi často také hranici společného pobytu doma. Vy se vracíte do práce, dítě naopak nastupuje do neznámého kolektivu. Role školky je v rozvoji dětí nezastupitelná. Jedná se vlastně o první okamžiky, kdy samostatně navazuje přátelství, přijímá jinou roli v kolektivu, řeší drobné problémy a konflikty a vůbec se přizpůsobuje změnám. Toto a mnohem více mu okruh dospělých nikdy neposkytne. Jedná se vlastně o přípravu na přechod do školy. Při samotném výběru školky zohledněte hlavně potřeby dítěte. Některým dětem bude vyhovovat plný program – od kroužků kreslení, až po jazyky. Jiným naopak větší prostor pro hru a zajímavé programy připravené učiteli.