Recepty - Nestlé baby

Na aké vitamíny vo výžive detí nezabudnúť

apr 19, 2022
10 minút

Prečítajte si, ktoré vitamíny a minerálne látky sú pre život nenahraditeľné

Prečo sa dieťatko nezaobíde bez vitamínov?

Vitamíny sú esenciálne látky, ktoré spolu s minerálnymi látkami, Až na niektoré výnimky si vitamíny ľudský organizmus nedokáže vytvoriť sám. Musí ich prijímať prostredníctvom stravy. Tieto látky hrajú významnú úlohu v procesoch vstrebávania a látkovej výmeny. Majú tiež funkciu antioxidantov. Niektoré vitamíny, zo skupiny imunonutrientov, majú vplyv na podporu imunitného systému. Ide napríklad o vitamíny A, C a D. Vitamíny rady B, napríklad B1, B2 a B5, zase podporujú správne fungovanie energetického metabolizmu.

Železo, vápnik a zinok nesmie chýbať

Taktiež minerálne látky sú pre život nevyhnutné. Hoci sa ich referenčná hodnota príjmu pohybuje v rádoch mikrogramov, každý z nich má nezastupiteľnú úlohu. Príkladom môže byť zinok, ktorý hrá nezastupiteľnú úlohu v podpore imunitného systému, jód a železo pre podporu rozvoja nervovej sústavy alebo vápnik pre zdravý rast a vývoj kostí. Množstvo vitamínov a minerálnych látok sa v náhradnej dojčenskej výžive riadi odporúčaniami odborných alebo regulačných spoločností.1, 2, 3

Referencie:

  1. EFSA NDA Panel. Scientific Opinion on the essential composition of infant and follow on formulae reference for public consultation 2014;12(7):3760.
  2. Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/127.
  3. Global Standard for the Composition of Infant Formula: Recommendations of an ESPGHAN Coordinated International Expert Group. JPGN 2005; 41:584–599.
zdravá strava

Sacharidy ve stravě dítěte 

 

Sacharidy (někdy také označované jako uhlohydráty nebo cukry) se dělí na jednoduché a složené. Jsou pro tělo zdrojem snadno stravitelné energie, kterou využívá mimo jiné k udržování tělesné teploty. Tyto živiny jsou důležité také pro mozek, nervy, svaly, střeva a srdce, protože fungují jako pohonná hmota pro veškerou aktivitu. Mezi uhlohydráty patří rovněž vláknina. Vláknina zlepšuje funkci trávicího traktu: působí jako kartáč a tím, že na sebe váže vodu, předchází zácpě. Vyskytuje se ve dvou formách – rozpustné (např. v ovoci a zelenině) a nerozpustné (např. v pšeničných otrubách, celozrnném pečivu). 

Důležité

Potřeba sacharidů u batolat závisí na jejich věku. Do šesti měsíců věku je nejdůležitějším zdrojem laktóza, která se nachází v mateřském mléce. Když se děťátko začne seznamovat s příkrmy, přibudou do jeho jídelníčku nové zdroje sacharidů, jako je zelenina, ovoce, obiloviny a pečivo.

Bílkoviny ve stravě dítěte 

Bílkoviny jsou stavebním kamenem všech buněk v organismu. Jsou potřebné pro tvorbu hormonů a enzymů. Bílkoviny jsou nezbytnou součástí jídelníčku, ovšem jejich nadbytek ve stravě malých dětí vede ke zvýšení počtu a objemu tukových buněk, a tím k nadváze nebo obezitě. Nejlepším zdrojem bílkovin pro kojence je mateřské mléko, nebo pokud matka z nějakého důvodu kojit nemůže, vhodně vybrané kojenecké mléko. Jakmile dítě začne zkoušet příkrmy, bílkoviny získá z mléčných výrobků (např. jogurtů a sýrů) a také z masa, ryb a vajec. 

 

Tuk v kojenecké stravě 

Tuk má stavební a výživnou funkci. Tělo využívá tuk mimo jiné ke stavbě buněčných membrán. Je také dobrým zdrojem energie. Pro batole je tuk mnohem potřebnější než pro dospělého člověka. Neustále se vyvíjející nervový systém potřebuje nenasycené mastné kyseliny, proto je vhodné obohacovat dětskou stravu o tyto složky, samozřejmě v množství, které odpovídá normám. Jak to udělat? Na každých 100 ml polévky přidejte asi 5 g olivového oleje. Zdrojem tuků pro vaše dítě mohou být také vaječné žloutky a ryby. 

Víte, že...

EFA (esenciální mastné kyseliny) ze skupiny omega-3 podporují vývoj zraku a mozku dítěte a jejich nedostatek brzdí vývoj centrální soustavy. To může mít za následek opoždění v různých oblastech psychomotorického vývoje. Batole může mít i zhoršené zrakové vnímání.

Vitaminy a minerální složky v kojenecké stravě 

 

Při přípravě pokrmů pro dítě věnujte pozornost obsahu mikroživin. Vitaminy a minerální látky jsou potřebné pro správný vývoj a růst vašeho dítěte. Potřeba některých z nich může být u batolat až pětkrát vyšší než u dospělých. 

Vitaminy jsou organické sloučeniny, jejichž přítomnost v těle je v malém množství nezbytná pro normální průběh mnoha metabolických procesů. Rozlišujeme vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E a K) a vitaminy rozpustné ve vodě (vitaminy skupiny B a vitamin C).  

Minerální látky tvoří skupinu prvků, které si tělo nedokáže samo syntetizovat, a proto musejí být v dostatečném množství dodávány s potravou. Minerální látky lze rozdělit na makroprvky (např. vápník, hořčík) a mikroprvky (stopové prvky – např. zinek, železo nebo jód). 

Víte, že...

Některé složky ovlivňují imunitní systém vašeho dítěte. Patří mezi ně vitaminy A, C, D a E a také železo, zinek a selen. Jedná se o tzv. imunonutrienty, jež mají mimo jiné za úkol podporovat imunitu vašeho dítěte. Jejich další funkce jsou popsány níže.

Zde najdete popis vybraných funkcí vitaminů a minerálních látek a příklady jejich zdrojů. Žádná z těchto složek by v jídelníčku vašeho dítěte neměla chybět! 

 

Vitaminy 

 

Vitamin A – je nezbytný pro správnou funkci zraku dítěte. Je také nezbytný pro normální růst, protože hraje důležitou roli při dělení a diferenciaci buněk a při udržování jejich normální struktury. Ovlivňuje vzhled a fungování kůže tím, že udržuje normální stav pokožky a reguluje exfoliaci a výměnu buněk ve vnějších vrstvách. Vitamin A se nachází ve žluté a žlutooranžové zelenině a ovoci (např. mrkev, broskve, meruňky) a tmavě zelené listové zelenině (kapusta, brokolice, špenát). 

 

Vitamin C – je antioxidant, který usnadňuje vstřebávání železa a podílí se na biosyntéze kolagenu. Uvádí se, že vitamin C rovněž zmírňuje a zkracuje dobu trvání nemocí horních cest dýchacích. Vyplatí se ho do jídelníčku dítěte dodávat formou ovoce a zeleniny (např. červené papriky, černý rybíz, jahody, růžičková kapusta, petržel, kiwi nebo citrusové plody). 

 

Vitamin E – má v těle řadu funkcí. Mimo jiné je to antioxidant, rozšiřuje cévy, brání nadměrné srážlivosti krve a procesu stárnutí buněk. Bylo prokázáno, že může chránit organismus před rizikem vzniku např. ischemické choroby srdeční nebo aterosklerotických změn. Vitamin E rovněž přispívá k udržení normálních funkcí reprodukčních orgánů. Jeho zdrojem jsou rostlinné oleje. Nachází se také v obilovinách, mase a mléčných výrobcích. 

 

Vitamin D – usnadňuje vstřebávání vápníku v organismu. Hraje také významnou roli v metabolismu vápníku a fosfátů, a tím i v metabolismu kostí. Pediatři doporučují podávat 400 IU vitaminu D denně od narození a 400 až 600 IU vitaminu D denně po 6. měsíci věku. Přirozeným hlavním zdrojem vitaminu D je kožní syntéza (probíhá pod vlivem UVB záření – tj. při vystavení kůže slunci bez použití opalovacích krémů), v potravinách se nachází v tučných rybách nebo vejcích. 

 

Vitamin K – je uložen především v játrech. Tělo ho potřebuje pro správnou srážlivost krve, proto se doporučuje, aby každý novorozenec dostal dávku tohoto vitaminu perorálně brzy po narození. Může také přispívat ke správné regulaci vápníku v kostech a má vliv na hladinu glukózy v krvi. Má rovněž protizánětlivé účinky a chrání buňky před oxidačním stresem. Jeho zdrojem je tmavě zelená zelenina (např. špenát, mangold, zelí, hlávkový salát), mléčné výrobky, ryby a rostlinné oleje (sójový, řepkový a olivový). Kojenci mohou trpět nedostatkem vitaminu K, protože tělo nedokáže vytvořit dostatečné množství střevních bakterií pro jeho tvorbu. V takovém případě pediatr doporučuje jeho suplementaci. 

 

Vitamin B1 (thiamin) – hraje důležitou roli v činnosti centrální a periferní nervové soustavy. Podílí se také na energetických procesech zapojených do metabolismu aminokyselin a sacharidů a reguluje tvorbu inzulinu v buňkách slinivky břišní. Nejlepším zdrojem vitaminu B je vepřové maso (vepřová pečeně, plec). Tato složka se nachází také v celozrnných výrobcích, ořeších a luštěninách. 

 

Riboflavin – podílí se na metabolismu niacinu a vitaminu B6 a je důležitý při transportu lipidů. Zdrojem je brokolice, špenát, mléko a mléčné výrobky, vejce a vnitřnosti

 

Niacin (vitamin PP) – účastní se syntézy mastných kyselin a cholesterolu. Jeho hlavními zdroji jsou játra, maso (kuřecí, krůtí), ale také zpracované maso, ryby, arašídy a celozrnné obilné výrobky. 

 

Kyselina pantotenová – podílí se na přeměnách spojených s energetickým metabolismem v těle a syntéze cholesterolu nebo vitaminů A a D. Nachází se mimo jiné v celozrnných obilovinách, luštěninách, mléce a mléčných výrobcích, zelenině a ovoci

 

Vitamin B6 – podílí se na procesech přeměny energie v těle a také na syntéze tuků. Zdrojem jsou ryby (losos, makrela, pstruh duhový), maso (drůbeží, vepřové), vnitřnosti, zejména játra, ale také luštěniny, ořechy a semena

 

Biotin – přispívá mimo jiné k normálnímu růstu a vývoji organismu a zajišťuje správný stav pokožky. V potravinách se vyskytuje zcela běžně a lze ho nalézt mimo jiné v mase, rybách a vejcích. 

 

Foláty – podílejí se na metabolismu nukleových kyselin a účastní se syntézy fosfolipidů, bílkovin a nukleotidů. Jejich zdrojem je tmavě zelená listová zelenina a luštěniny.

 

Vitamin B12 – působí jako koenzym a podílí se na oxidaci mastných kyselin. Jeho zdrojem jsou živočišné produkty – maso, ryby, mléčné výrobky, vejce, vnitřnosti a korýši. Někdy jsou jako zdroje vitaminu B12 uváděny mořské řasy či řasy obecně, ale analogická forma tohoto vitaminu v nich obsažená je obvykle neaktivní. Totéž platí pro spirulinu. Obsahuje nejméně dva analogy vitaminu B12, ale většinu (asi 80 %) tvoří pseudovitamin B12, který se neváže na vnitřní faktor, takže je neaktivní. 

 

Cholin – je klíčový pro tvorbu acetylcholinu, neurotransmiteru důležitého pro paměť, náladu, ovládání svalů a funkci mozku a nervové soustavy. Mezi jeho zdroje patří vaječné žloutky, vnitřnosti (mozek, játra, srdce, ledviny), pšeničné klíčky, kvasnice, luštěniny, ořechy a ryby). 

zdravá strava

Minerály

 

Zinek – je součástí více než 300 enzymů a podílí se na metabolismu bílkovin, tuků a sacharidů a také na energetickém metabolismu. Je dokonce zodpovědný za vnímání chuti a čichu. Zinek se nachází v mase, vejcích, dýňových semínkách, lněném semínku a kroupách. Zajímavé je, že jeho nedostatek může u dítěte způsobit nejen poruchy imunity, ale také paměti a učení. 

 

Selen – chrání buňky před volnými radikály. Je také známo, že má příznivý účinek při léčbě protein-energetické podvýživy. Podílí se též na metabolismu hormonů štítné žlázy. Nejvíce selenu se nachází ve vnitřnostech, mléce a mléčných výrobcích, dále v česneku, houbách a suchých luštěninách. 

 

Železo – je spojeno především s aerobními dýchacími procesy. Má rovněž vliv na normální vývoj nervové soustavy a mozku a na kognitivní funkce. Zdrojem železa ve stravě dítěte může být maso, dále vejce, ryby, kaše obohacené železem, brokolice, sušené švestky a meruňky. 

 

Víte, že...

Železo se nejlépe vstřebává z živočišných produktů, zejména za přítomnosti vitaminu C. Proto by masité jídlo mělo být doplněno zeleninou (např. petrželí) nebo čerstvým ovocem bohatým na tento vitamin (např. brusinkami).

 

Jód – je důležitou složkou při tvorbě hormonů štítné žlázy. Jeho správná koncentrace v krvi je předpokladem správného vývoje a fungování mozku, nervového systému nebo svalů, srdce, a dokonce i ledvin. Právě jód má mimo jiné pozitivní vliv na efektivní myšlení a ukládání do paměti. V největším množství se nachází v mořských produktech, jako jsou korýši, měkkýši a ryby. 

 

Vápník – je základním stavebním prvkem kostí a zubů. Silný nedostatek tohoto prvku může přispívat k poruchám růstu. Většina vápníku, který se kojenci dobře vstřebává, se nachází v mateřském mléce a mezi faktory, které zvyšují vstřebávání vápníku, patří laktóza v něm přítomná. Po rozšíření jídelníčku vašeho děťátka můžete vápník dodávat pomocí mléčných výrobků (např. jogurtů, mléčných dezertů, kefírů) – samozřejmě přizpůsobených věku dítěte. 

Víte, že...

Významné množství vápníku obsahují také rostlinné produkty (např. kapusta, petrželové listy, špenát, sušené fazole), ale vápník v nich obsažený se špatně vstřebává kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové nebo kyseliny fytové.

Hořčík – má důležitou funkci při nervosvalovém vedení a termoregulaci organismu a je také důležitý pro normální činnost srdce nebo hladinu inzulinu v krvi. Produkty bohaté na hořčík jsou především pokrmy z obilovin, luštěniny, ořechy, kakao a ryby, brambory a banány.

 

Fosfor – je důležitou složkou při mineralizaci kostí a zubů. Je nezbytný pro tvorbu měkkých tkání a buněčných membrán. Kromě toho se podílí na vedení nervových vzruchů a energetickém metabolismu. Na fosfor jsou bohaté ryby, vnitřnosti, maso, tmavý chléb, luštěniny a vejce. Tuto složku najdete také ve výrobcích s vyšším obsahem bílkovin.

 

Měď – je součástí enzymů podílejících se na metabolismu kyslíku. Kromě toho je potřebná pro správnou funkci nervového systému. Mezi její zdroje patří pšeničné otruby, ovesné vločky, vnitřnosti, ořechy, kakao a slunečnicová semínka. 

 

Fluor – je důležitý pro tvorbu kostní tkáně a zabraňuje vzniku zubního kazu. Mezi jeho zdroje patří např. pitná voda, kde se vyskytuje především ve formě fluoridu, ale lze ho nalézt i v syřidlech a obilných výrobcích. 

 

Mangan – podílí se na regulaci a metabolismu hormonů štítné žlázy a aktivuje enzymy potřebné pro syntézu bílkovin, nukleových kyselin a mastných kyselin. Najdeme ho mimo jiné v mléce, sýrech, mase, rybách, některých druzích ovoce (např. melounu, citronech, pomerančích nebo třešních), tmavém chlebu nebo luštěninách. 

 

Nezapomeňte, že základem zdravé výživy vašeho dítěte je vyvážená strava a příjem dostatečného množství vody. Proto při rozšiřování jídelníčku hraje klíčovou roli pestrost. Neexistuje jediný výrobek, který by vašemu dítěti zázračně dodal všechny vitaminy a minerály. Klíčem k úspěchu jsou jídla odpovídající věku dítěte, ve správném množství a poměru – podávaná v souladu se správným schématem kojenecké výživy. 

Naše značky